Lašská vesnička Hukvaldy je známa hlavně z historie jednoho z největších moravských hradů. V současné době se vyslovuje její jméno v celém hudebním světě ve spojitosti s géniem české hudby – Leošem Janáčkem. Vyznavače lovectví – myslivosti láká obora stará více než čtyři sta let a k ní se pojí i bohaté dějiny, týkající se ochránců našich krásných lesů a v nich žijící zvěře – myslivců. Jak důležitou úlohu hráli myslivci ve feudálním období, kdy na hukvaldském hradě sídlil krajský hejtman, o tom nejlépe svědčí skutečnost, že v pořadí čtvrtým vrchnostenským úředníkem z deseti těchto významných funkcí byl po vrchním čili zámeckém hejtmanu, purkrabím a důchodním – polesný. Dnes bychom mohli tuto funkci chápat jako ředitele či správce celé oblasti panských lesů patřících k hukvaldském panenství, která se udržela až do konce 18. století. Na Hukvaldech byl polesnému podřízen hlídač zvěře zv. Oboranský (dnešní lesník – oborník) a revírníci v Lysůvkách, Frenštátě pod R. a ve Frýdlandě n. O. Později také revírník na Neladné a od roku 1769 i na Ostravici. Hukvaldský polesný bydlel v oboře, ve starobylé myslivně, která se po několika přestavbách zachovala dodnes. Je to přízemní stavení s hlavami jelenů na štítech, s jehličnatou tsugou v zahradě, obsypanou zvláště v zimě drobounkými šištičkami. S hospodářskými budovami, zahradami s ovocnými stromy, s ohrazenou pastvinou pro dobytek a dnes již zbořenou stodolou, která stávala donedávna proti myslivně por starými lipami.